Historické fotografické techniky: KALLITYPIE

Přeneste své obrázky z telefonu nebo digitálního fotoaparátu na papír technikou z devatenáctého století.

Cíl kurzu:
Provést zájemce o kallitypii počátečními nástrahami a záludnostmi procesu. Každý z absolventů by měl po absolvování kurzu v domácích podmínkách a s minimem speciálních pomůcek tuto techniku zvládnout. Práce zhotovené během kurzu zůstávají majetkem účastníka kurzu.

Lektor: Ivan Nehera

Termín konání: sobota 26. června 2021
Místo konání: Impuls, centrum podpory uměleckých aktivit
Cena:  1 500,- Kč

V ceně je zahrnut přístup do fotokomory. Materiálové zajištění prováděných technik (médium pro tisk negativů, lučebniny, papír a ostatní pomůcky). Odbornou pomoc lektora a výuku v kurzu.

Program:
8:30 – 9:00          seznámení s technikami, historie vzniku, použití a využití dnes
9:00 – 12:00        bezpečnost použitých chemikálií, příprava velkoformátových negativů, nanesení citlivých vrstev na podložku
12:00 – 13:00       sušení papír, oběd
13:00 – 19:00       kopírování, vyvolávání, praní, sušení, dokončení kopií

Program vzhledem k počtu účastníků a kapacitě fotokomory může být po domluvě upraven.

Pomůcky:

Fotografie v digitální podobě převedené na negativ (nejlépe několik fotografií, vybereme ty nejvhodnější).  Kdo má vekoformátové negativy rozměru 13×18 nebo větší, může je použít.

KALLITYPIE
Roku 1889 W. W. J. Nicol patentoval první postup železo-stříbro a je všeobecně považován za vynálezce kalitypie.
Kalitypie je proces založený na kombinaci solí stříbra a železa. Tento proces obsahuje obraz v papírovině a je procesem vyvolání pomocí vývojky, na rozdíl od ostatních, kde vyvolání probíhá ve vodě. Procesy založené na citlivých železitých solích (kalitypie, VanDyke, argyrotypie, kyanotypie). Z těchto procesů umožňuje právě kalitypie řízení kontrastu a barevného ovládání výsledného obrazu prostřednictvím vývojky i prostřednictvím tónování. VanDyke neumožňuje ovládání kontrastu, ale barvu obrazu lze změnit pomocí tónování. Argyrotypie nenabízí kontrolu kontrastu, ale barvu lze změnit zvlhčováním papíru před expozicí a tónováním. Kyanotypie má obraz modrý (lze tónovat) ale pruská modř je charakteristickou pro tuto techniku. Nejblíže se podobá VanDyke, ovšem tuto techniku předčí bohatostí tónů a v tomto směru se podobá platino či paládio-platinovému tisku.  Výroba obrazu probíhá standardně kopírováním kontaktním způsobem z digitálních či stříbrno-želatinových negativů za pomocí UV záření, přírodního nebo umělého.

Senzibilační roztok je velmi jednoduchá směs dvou solí      a vývojka je dostupná z běžné chemie používané v potravinářském průmyslu. Papír se používá akvarelový nejlépe s 25–100 % bavlny. Technika není záludná ani nebezpečná i pro fotografy, kteří začínají s historickými technikami. Přes podobnost s některými historickými technikami umožňuje větší rozmanitost práce k ovlivnění konečného obrazu. Lze ji doporučit i těm, co zvládli kyanotypii či Vandyke. Rozšíření možností je široké, a proto této technice je věnován samostatný kurz.