Atmosféra divadelního festivalu

Lektorské vedení: Viktor Kronbauer
Termín konání: 23.-30.června 2023
Místo konání: Divadla, stany a ulice v Hradci Králové

Program:

• 23.-30. června 2023 fotografování divadelní atmosféry v ulicích města Hradce Králové, foyer  a stanech divadel v Hradci Králové v rámci mezinárodního divadelního festivalu Regiony 2023.
• Fotografování bude individuální podle vašich časových možností.
• Průběžná konzultace fotografií s Viktorem Kronbauerom v rámci festivalu.
• Závěrečný rozborový seminář a výběr fotografií pro výstavu-po domluvě s lektorem.
• Výsledkem workshopu bude výběr nejlepších fotografii pro výstavu v červnu 2024.

Bližší informace o fotografování v rámci festivalu pod vedením Viktora Kronbauera vám budou zaslány na základě přihlášky.

Zájemci, hlaste se nejpozději do 16. června 2022

Přihlášky níže.

Informace na adrese:
Jana Neugebauerová
Centrum uměleckých aktivit, Tomkova 139, 500 03 Hradec Králové
tel.: 773 133 740
e-mail: foto@cuahk.cz, www.cuahk.cz

Viktor Kronbauer se narodil 6. června 1949 v Praze v rodině lékárníků. Jediné, co ho v mládí pojilo s divadlem, byla jeho teta Jarmila Kronbauerová. Je možné, že už v té době na něho divadlo zapůsobilo, ale jak sám říká: „Až v Divadelním ústavu jsem pochopil, že se divadlo musím naučit znát.“ Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou, kterou zakončil v roce 1970, poté pracoval ve fabrice ČKD jako brusič kovů.

Svůj první fotoaparát EXA dostal od svého otce v roce 1973 a začal se soustavně věnovat amatérské fotografii. Hned od počátku to byla reportážní či dokumentární fotografie, která ho fascinovala. Tematika měst a sociální fotografie obecně. Jeho láska k vážné hudbě ho vedla k pravidelným návštěvám koncertů České filharmonie, kde ho také poprvé napadlo, proč si tam „neukrást“ nějakou fotografii. Úspěšnost tohoto počínání se dostavila celkem záhy, když mu byla v roce 1975 otištěna první fotografie z hudebního festivalu Pražské jaro. Ze zájmu se zrodila vášeň, a tak i postupné propracování se k profesionální dráze.

V roce 1977 začal spolupracovat s reklamním oddělením České filharmonie, kde působil do roku 1984. Během těchto let se rozhodl doplnit si fotografické vzdělání na Škole výtvarné fotografie v Brně. Toto studium mu poskytlo praktické i teoretické znalosti, obzvláště pak úvahy o vzájemném vztahu mezi fotografií a malířstvím, které podle svých slov zužitkovává dodnes. Tuto školu Kronbauer úspěšně dokončil v roce 1983 absolventskou prací Václav Neumann – Setkání. Tato práce vyšla později v roce 1991, jako stejnojmenná knižní publikace v nakladatelství Apolo a ve stejném roce získala i cenu Nejkrásnější kniha roku. Již v této práci se Viktor Kronbauer projevil jako citlivý fotograf, ale také jako dobrý psycholog. O tomto aspektu výbavy fotografa se málo mluví, pro fotografickou tvorbu je to však schopnost důležitá. Hlavně pro tu, kde se fotograf věnuje jakékoli práci s lidmi. V případě dirigenta V. Neumanna to byl jistě oříšek, což dokládá citace z textů, které doplnily knihu Setkání: „Musím prozradit, že jsme se dost úporně bránili, aby zvědavý objektiv vnikal do našeho soukromí. Viktor Kronbauer nebyl dotěrný a našel si svou cestu[…]. Ale talent ten chlapík má. Kronbauere, zlomte vaz!“ Spolupráce s Českou filharmonií a V. Neumannem byla jistou průpravou pro práci v divadle.

Zde se naučil tichému nenápadnému pohybu, uctivosti a respektu. Stejnému respektu, který chová k režisérům a všem ostatním divadelním tvůrcům. Po skončení spolupráce s Českou filharmonií, se šel na podnět Václava Neumanna ucházet o práci v Divadelním ústavu. Roku 1984 Kronbauer do Divadelního ústavu v Praze na pozici fotografa skutečně nastoupil. Zde se postupně učil, co vlastně divadlo je, protože se jím do té doby profesně nezabýval. Právě průprava, kterou získal v České filharmonii, mu prostřednictvím Divadelního ústavu otevřela dveře do mnoha pražských i mimopražských divadel. Profesionalita, přirozená úcta a ohleduplnost potom i do divadel zahraničních.

Působil jako fotograf v Semper Oper v Drážďanech, v Staatsoper ve Vídni, v Divadle na Tagance a v Bolšoj těatru v Moskvě. Pro agenturu Reuters dokumentoval operu a balet v Londýně a divadelní představení v Itálii a Maďarsku. V Divadelním ústavu pak pracoval až do konce roku 2015. V tomto období se věnoval dokumentování všech divadelních druhů, ale jeho doménou jsou především činohra a opera. Z oblasti pohybového divadla bych zmínila spolupráci s choreografkou Pinou Bausch, s Viliamem Dočolomanským uměleckým šéfem souboru Farma v Jeskyni, nebo choreografkou Lenkou Vagnerovou.

V současné době je Viktor Kronbauer fotograf na volné noze spolupracující s divadly, či režiséry jak domácími, tak zahraničními, divadelními festivaly a divadelními periodiky. Jako pedagog působí na workshopu divadelní fotografie při Mezinárodním festivalu Divadlo. Vystavuje u nás i v zahraničí. Za svou práci získal řadu ocenění. V březnu roku 2017 vyšla Kronbauerovi rozsáhlá monografie s názvem Viktor Kronbauer: Divadelní fotografie.