České vize 2023 – Červený Kostelec (+výsledky)
VÝSLEDKY
Blíží se jubilejní 70. ročník národní přehlídky neprofesionální filmové tvorby České vize. České vize navazují na tradici celostátních přehlídek Český videosalon a Zlaté slunce, kterou přitom dále rozvíjejí. Celostátní přehlídka filmové tvorby České vize zastřešuje a rozvíjí dění v oborech filmové výchovy, studentského, nezávislého a amatérského filmu. Usiluje o podporu neprofesionálního filmu ve všech jeho oblastech.
termín konání: 29. 4. 2023, 9 – 23 hod.
místo konání: Kino Luník, Manželů Burdychových 367, 549 41 Červený Kostelec
Harmonogram České vize 2023
8:00 – prezence účastníků
9:00 – 1. blok filmů
11:00 – rozborový seminář prvního bloku
11:45 – 2. blok filmů
13:45 – rozborový seminář druhého bloku
14:30 – 3. blok filmů
16:30 – rozborový seminář třetího bloku
17:30 – Beseda „Jak se točí televizní pořady“
18:45 – vyhlášení výsledků
20:00 – film Bastardi: reparát + delegace – režisér Tomáš Magnusek, herec Zdeněk Godla
kontakt na organizátorku:
Tereza Štěpánková, ceskevize-kostelec@seznam.cz, 739 456 477
www.ceskevize.cz
Krajská přehlídka v Červeném Kostelci je postupovou soutěžní přehlídkou do národního kola. Filmy hodnotí odborná porota složená z profesionálů a zástupců filmových tvůrců, která vyhodnotí nejlepší snímky v jednotlivých kategoriích – hraný film, dokumentární film, reportáž, animovaný film, experimentální film, videoklip a film studentů filmových škol.
Nebudou chybět ani rozborové semináře s porotci a beseda z filmařského prostředí na téma „Jak se točí televizní pořady“ s režisérem a kameramanem MgA. Radkem Habadou. Večer můžete zhlédnout film Bastardi: reparát a pohovořit s delegací k filmu – režisérem Tomášem Magnuskem a hercem Zdeňkem Godlou.
Přehlídku České vize pořádá z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury NIPOS-ARTAMA ve spolupráci s Klubcentrem Ústí nad Orlicí. Odbornými partnery přehlídky jsou Český výbor UNICA – Celostátní svaz neprofesionálního filmu a Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu. Přehlídka je realizována za finanční podpory města Ústí nad Orlicí a Pardubického kraje.
Porota
MgA. Radek Habada
režisér, kameraman, fotograf
Už na konci základní školy se rozhodl pro práci v televizi. Zaujala ho střední škola sdělovací techniky v Panské a chtěl se stát produkčním. Postupem času ho začala bavit spíš tvorba než produkce a přihlásil se na režii na UTB ve Zlíně. Už v průběhu studií začal spolupracovat s QQ Studiem v Ostravě a tak nepřímo i s ČT Ostrava. Po dokončení vysoké školy postupně spolupracoval kromě České televize i s televizí Nova a Prima. Zkusil si více televizních žánrů včetně dokumentu, hudebních pořadů, reality show a dalších. Na televizní práci má rád pestrost a nepředvídatelnost. I u cyklického pořadu vysílaného několik sezón se vždy najde něco nečekaného, člověk pozná hodně zajímavých lidí, osudů a pořád se učí něčemu novému.
Radek Habada se podílel a podílí na výrobě mnoha televizních pořadů, videoklipů, dokumentů, reklamních filmů atd. Na výčet jeho tvorby se můžete podívat zde:
MgA. Gabriela Janka Pavlovská
režisérka a scénáristka
Od dětství věřila, že bude překladatelka. Logicky tedy její cesta z Německého zemského gymnázia v Brně vedla na Filosofickou fakultu v Olomouci, obor Německá filologie a filozofie. Kdykoliv však bylo za okny pěkné světlo, brala foťák a pravidelně utíkala z přednášek fonetiky. Nakonec utekla až do Londýna, a tak s Němci dodnes mluví anglicky. Z Británie její cesta vedla do Zlína, kde tentokrát již úspěšně vystudovala scenáristiku a režii na Univerzitě Tomáše Bati.
Následně začala spolupracovat s Českou televizí, a to například v oblasti vzdělávacích pořadů pro děti (Draci v Hrnci, Záhady Toma Wizarda), lifestylových magazínů (Bydlení je hra, Bydlet jako, Refresh) i dokumentárních cyklů (Ta naše povaha česká, Náš venkov a Babylon). V rámci pedagogické činnosti přednášela scenáristiku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a režii a střih na Paneuropské vysoké škole v Bratislavě. Pravidelně se k ní vrací téma architektury a designu. Natočila tedy několik dokumentárních filmů s touto tématikou, například dokument O obnově a rekonstrukci zámku Kamenice nad Lipou ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem, následovaly dokumenty o historii a vývoji českého sklářství, snímek Můj baťovský domek ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou a v Brně pro Fakultu architektury VUT natočila film Od Svitavy po Svratku o stavu Svitavského náhonu v městské zástavbě.
Co ji ale opravdu baví, jsou lidi. A proto si poslední roky nejvíce užívá natáčení medailonků a časosběrných dokumentů. Když ještě na škole natočila svůj první, tenkrát krátký, dokument o fotografce Veronique a dostala za něj cenu, tak ještě netušila, že právě tento žánr jí nakonec bude nejbližší.
Gabriela Janka Pavlovská se podílela a podílí na výrobě mnoha televizních pořadů, dokumentů, reportážních filmů atd. Na její tvorbu pro Českou televizi se můžete podívat zde:
https://www.ceskatelevize.cz/lide/gabriela-pavlovska/
Prof. Mgr. Rudolf Adler
režisér a scénárista
Režisér, scénárista dokumentárních a hraných filmů. Autor rozhlasových her, odborných a teoretických studií o dokumentárním filmu. Profesor FAMU Praha.
Narozen 25. 5. 1941 v Brně. Vyrůstal ve Znojmě, kde v roce 1958 maturoval na místním gymnáziu. V letech 1960-67 absolvoval FAMU, katedru filmové a televizní režie. Vojenskou prezenční službu absolvoval ve Studiu armádního filmu. Od roku 1970 externě spolupracoval s Krátkým filmem Praha, FS Barrandov, televizními studii v Praze, Ostravě, Brně a Bratislavě a se studii Čs. rozhlasu v Praze a Plzni.
Natočil více než sto filmových a televizních dokumentů, převážně se sociální, etnografickou a portrétní tematikou (Ztišení, Za vojáčka mňa vzali, Pět dopisů Karla Hiršla, Majstr, Podšable ve Strání, Na kus řeči v šalandě, Proč ne-Eliška Junková, Poutník – Josef Koudelka, Na palubě Andromedy, Chevsurové – Tichá genocida, Život mezi erby, Můj Parthenon jsou Holešovice, Krejča Svoboda Faust – Aneb, vás dvou se ptám, Zpěváci zpěvci, Rok na Zelném trhu, Evropané-Josef Svoboda, Masky,šašci,démoni, Mariánek, Znojmo dvojmo, Hastrman Habrman, Helga W – Maluj dokud vidíš, Betlémáři atd), hrané filmy Střepy pro Evu, Hrom do kapelníka, Chlapská dovolenka a rozhlasové hry U řeky, Ludvík a Václav, Králíček, Vánoční hra. Za filmy a rozhlasové hry získal řadu ocenění na domácích a zahraničních festivalech. V posledních letech se věnuje aktivně i praktické dramaturgii. Například: Já Olga Hepnarová, Archa světel a stínů, Až zařve lev. Nikdo mě nemá rád.
V letech 1994 – 2014 byl vedoucím pedagogem Školy audiovizuální tvorby střediska IMPULS v Hradci Králové, třísemestrového kvalifikačního kurzu pro pracovníky regionálních a dalších TV studií s akreditací MŠMT. Pravidelně přednášel pro vysokoškolské pedagogy v rámci Centra pro výzkum vysokého školství MŠMT a studentům filmologie a teatrologie na Filosofické fakultě UP v Olomouci, na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze a na Univerzitě v Hradci Králové Je autorem studijních skript FAMU „Cesta k filmovému dokumentu“ a dalších teoretických studií.
Autor vzdělávacího obsahu předmětu Filmová/audiovizuální výchova pro základní školy a gymnázia, zařazeného MŠMT do osnov jako doplňkový předmět oboru umění a kultura.
V letech 2011 a 2015 byl PS Parlamentu české republiky opakovaně zvolen členem Rady Státního fondu kultury. V druhém volebním období byl jejím předsedou.
Od 1998 je docentem, veřejná přednáška „Metamorfózy dokumentárního portrétu“ byla publikována ve Filmu a době č.1/1999. Roku 2002 byl jmenován vysokoškolským profesorem.
Účastní se práce v porotách a organizačních výborech festivalů a přehlídek. V letech 1990-94 byl vedoucím katedry dokumentární tvorby na FAMU. Pedagogem této katedry je doposud. Je nositelem řady prestižních ocenění: Například cena Milana Maryšky, cena Borise Jachnina atd. V roce 2021obdržel cenu Ministerstva kultury ČR za audiovizuální a výtvarné aktivity a v říjnu 2022 byl rektorkou AMU jmenován emeritním profesorem a při té příležitosti mu byla udělena stříbrná medaile AMU za dlouholetou pedagogickou a tvůrčí činnost.
